Poslední Višňové nás udolalo zejména bojovností a důrazem.

Utkání bylo rozhodnuto prakticky již po prvním poločase.

Po dobrém výkonu jsme chtěli bodovat i ve Višňovém. Bohužel nám ze sestavy vypadli opět někteří hráči, takže zejména v obraně jsme museli improvizovat. Utkání jsme navíc nezačali vůbec dobře. První prohraný souboj v obraně znamenal již ve 4. minutě vedení domácích. Pak mohl srovnat Honza Harašta, domácí brankář jej však před šestnáctkou beztrestně srazil bez očekávané červené karty. Domácí přidali vápětí svou druhou branku. Nepředčili nás fotbalovostí, ale nesmírným nasazením a důrazem. Když jsme po chybě v obraně inkasovali potřetí, nešlo se nám do poločasové přestávky zrovna v dobrém rozpoložení. Ve druhé půli jsme pak inkasovali čtvrtou branku a skóre bylo podobné jako před rokem u našeho soupeře. V závěru se Honzovi Haraštovi podařilo dvakrát skórovat a snížit tak naši porážku. A to musím pochválit Dominika Pěgřima v naší brance, který ve druhé půli chytil hned několik vyložených šancí soupeře.