To byla hrůza! s Jundrovem jsme schytali doma neskutečný debakl.

V první půli jsme během čtvrthodiny na hřišti neexistovali a pětkrát tahali míč z vlastní branky.

Utkání s Jundrovem začali hosté daleko aktivněji než naši fotbalisté a již v první desetiminutovce si vypracovalí dvě dobré šance, které jsme přežili a naopak po prvním centru do vápna z kopačky Milana Čápa uklidil Honza Harašta míč do branky hostí. Neradovali jsme se však dlouho a během následující čtvrthodiny si z nás hosté udělali doslova trhací kalendář. Každý jejich útok znamenal velké nebezpečí, protože jsme v obranné fázi jenom okolo hráčů Jundrova poskakovali bez potřebného důrazu. Bum, bum, bum a za čtyři minuty to bylo 1:3, a to nebylo zdaleka vše. Do poločasu jsme inkasovali ještě třikrát, když nás v této fázi nepodržel ani náš brankář, protože některé střely byly rozhodně chytatelné. Přestože o poločase dostali hráči pokyny zlepšit obranu, neuběhlo ani patnáct minut a bylo to 1:9 a potupná desítka byla na spadnutí. Hosté však pustili postupně do utkání další náhradníky a podařilo se nám aktivitu ve hře překlopit na naši stranu. Výsledkem pak byly dvě branky z kopaček Ahmeda Mohameda (první soutěžní v dresu Chrlic) a dvakrát nastřelené břevno. Hosté pak jen udržovali svoje vedení a další gól nepřidali. V tomto utkání nám to tedy rozhodně nesedlo, hráli jsme fotbal starých pánů, bez těsného bránění, bez nasazení a bez důrazu, prostě jako jedenáct hráčů, kteří si hrají svoje osobní zápasy. S takovým přístupem nemůžeme porazit žádného soupeře, ani ze základní třídy.