Utkání v Řečkovicích začalo přesně tak, jak jsme nechtěli. Dvakrát jsme si až moc hráli s míčem u naší branky a soupeři branky doslova darovali. V prvním případě hned po chybě, ve druhém po následné penaltě. Trochu nás utlumila i situace ze 17. minuty, kdy se nám zranil Mykola Vishovan (svalové zranění) a musel být odvezen sanitkou do nemocnice. Když jsme ve 24. minutě dostali, ovšem po faulu na našeho brankáře, třetí branku, nevypadalo to vůbec dobře. V této chvíli jsme však již byli lepším mužstvem a dostávali se k zakončení. Přes několik šancí, kdy soupeř vykopával míč opakovaně z prázdné branky, jsme však nedokázali skórovat. Ve druhé půli už byla naše převaha obrovská a domácí jsme zatlačili na jejich polovinu, míče létali do jejich vápna zprava i zleva. Když jsme v 57. minutě hlavičkou Honzy Harašty snížili, vypadalo to, že bychom mohli ještě výsledek otočit. Hned vzápětí po individuální akci přestřelil z malého vápna Víťa Kocourek, následně dvakrát nevyužil obrovské šance Honza Harašta a i hlavičku Davida Mezery neuvěřitelně vytáhl na tyč domácí brankář. V závěru pak měli i v naší otevřené obraně dvě šance domácí, výsledek se však již nezměnil. Doplatili jsme tak na úvodní nezodpovědnost v obraně, kdy místo jednoduchého řešení chceme dostat do hry prvky z televizního fotbalu. Druhá půle již byla velmi dobrá, při takové převaze a množství šancí však musíme soupeře, který se zmohl většinou jen na odkopávání míčů dopředu, jednoznačně porazit. Základem je však obranná činnost, nemůžeme v šesti kolech obdržet 23 branek. Tam musíme začít, to je cesta k budoucímu úspěchu.